Česká letecká společnost (ČLS)

<small>Z WikiAirways</small>

Obsah

1 Historie
2 Flotila
3 Externí odkazy

Historie

Založení společnosti

Československá letecká společnost (ČLS) byla založena v roce 1927 Škodovými závody, základní kapitál společnosti činil 8 mil. Kč. Prvním vrchním ředitelem ČSL se stal mjr. Karel Hupner, jehož Škodovy závody pověřily vybudováním společnosti. Prvním obchodním ředitelem ČSL byl jmenován B. Stulík, post technického ředitele zastával jako první ing. Oldřich Růžička.

[editovat]

Zahájení letů

V roce 1928, poté co obdržela svá první letadla, 5 dvouplošníků BH-25 pro 5 cestujících a 2 Fokkery F-VIIa pro 8 cestujících, ČLS razantně vstoupila na pole pravidelné letecké přepravy. 7. března 1928 zahájila ČLS provoz na lince Vídeň - Praha - Drážďany - Berlín letem z Prahy do Vídně (na této lince do té doby létala německá Deutsche Lufthansa a rakouská společnost ÖLAG). 1. května 1928 zahájil letoun Avia BH-25 (L-BABC) lety na lince Praha - Mariánské Lázně - Kassel - Rotterdam, jež byla provozována denně mimo neděle. V roce 1928 měla ČSL 19 zaměstnanců, z toho 4 piloty a 10 mechaniků. Kanceláře ČLS se nacházely v Paláci Škodových závodů v Charvátově ulici.

[editovat]

První roky

9. května 1929 na lince z Prahy do Rotterdamu poblíž německého Kasselu letoun BH-25 (L-BABD) v špatných povětrnostních podmínkách narazil do zalesněného kopce. Pilot Oldřich Leitkap, mechanik Josef Holík a jeden cestující při nehodě zahynuli, byla to jediná havárie se smrtelnými následky v dějinách ČLS. Od 21. května do 31. srpna 1929 letouny ČLS létaly na sezónní lince Mariánské Lázně - Norimberk (v příštích letech však linka již nebyla provozována). V témže roce začala společnost vybavovat svá letadla radiotelegrafickým zařízením, umělými horizonty a dalšími přístroji umožňujícími lety bez dohlednosti země. Piloti ČLS se v létě 1929 zúčastnili kurzu přístrojového létání v Nizozemí a byli mezi prvními v Evropě, kteří ovládali létání v mracích a přistávání za špatné viditelnosti. V roce 1929 se kancelář ČLS přestěhovala do Vodičkovy ulice 36.

V roce 1930 ČLS doplnila svůj letadlový park o letouny Fokker F-VII3m stavěnými licenčně v továrně Avia. Společnost z obchodních důvodů změnila směrování linky do Rotterdamu. Místo přes Kassel se nově létalo přes Halle/Lipsko, Dortmund a Essen. Aby změnou vedení linky nepřišly Mariánské Lázně o spojení se světem, subvencovalo město linku Mariánské Lázně - Halle/Lipsko, na které ČLS létaly od 1. června 1930. ČLS se podařilo vyjednat pravidelné lety do Curychu, ovšem Německo nepovolilo přelety přes své uzemí pro tuto chystanou linku. Přičinou nepovolení byl postoj čs. úřadů, které odmítly povolit přelety na lince Glivice - Budapešť bez mezipřistání v Brně.

[editovat]

Období hospodářské krize

Rok 1931 byl z důvodu hospodářské krize ve znamení poklesu letecké dopravy. ČLS řešila tuto situaci snížením tarifů na některých tratích (např. na lince Berlín - Drážďany - Praha - Vídeň). V únoru 1931 nově dojednaná letecká dohoda s Německem umožnila otevřít ČLS linku Praha - Mnichov - Curych, jež byla provozována v poolu se Swissair. Linka Mariánské Lázně - Lipsko/Halle měla nově mezipřistání v Karlový Varech, kde bylo otevřeno nové letiště. 1. dubna 1931 byla linka do Rotterdamu prodloužena až do Amsterdamu, kde navazoval spoj KLM do Londýna. Na této lince létaly výhradně letouny Fokker F-VII3b pro 8 cestujících. V zimním období 1931/32 dolehla hospodářská krize na leteckou dopravu nejtíživěji, ČLS přerušila provoz na všech tratích.

[editovat]

Období vzestupu

V roce 1933 ČLS definitivně vyřadila z provozu jednomotorová letadla. Do flotily byl zařazen nový letoun, Avia A-51 pro 5 cestujících.

Od 15. června 1935 ČLS svou linku do Curychu prodloužila až do Ženevy a Marseille, tzv. "Riviera express" byl provozován denně s letounem Fokker F-VII3m. Na tuto linku navazovaly spoje zahraničních společností do severní a západní Afriky. V dubnu 1935 ČLS zařadila do flotily prvnín Fokker F-XVIII pro 14 cestujících. Společnost dále objednala dva letouny Douglas DC-2, po KLM byla ČLS druhou evropskou aerolinií, která tento typ objednala. Od roku 1935 byla linka do Amsterdamu provozována celoročně, létalo se v poolu s KLM (spoj byl označován jako Středoevropský expres).

Na jaře 1936 ČLS převzala první dva Douglasy DC-2 (OK-AIA, OK-AIB) určené pro přepravu 18 cestujících. Poprvé s těmito letadly létala u ČLS také letuška. Vyškolení létajícího i pozemního personálu na tento typ probíhalo u KLM. Douglas DC-2 byl poprvé nasazen 20. dubna 1936 na linku Praha - Vídeň. Týž den navečer se letoun OK-AIA pilotovaný Karlem Balíkem poprvé vydal na lince do Amsterdamu, jež byla naplánovaná bez mezipřistání. V důsledku silného protivětru, jež způsobil zvýšenou spotřebu pohonných hmot, byla posádka nucena nouzově přistát. Při přistání v nepříznivých povětrnostních podmínkách bylo letadlo zcela zničeno. Ke konci roku 1936 ČLS zakoupila náhradní letoun DC-2 (OK-AIC). V roce 1936 se ČLS nepodařilo kvůli zamítavému postoji Maďarska zahájit pravidelné lety do Budapešti. Lety na tzv. Dunajském expressu mezi Prahou a Budapeští pak pro ČLS provozovala společnost KLM. ČLS zavedla v průbehu roku výhodné předplatné na cestování letadly pomocí cestovních poukázek a karnetů, které snižovaly cestovní náklady o 15-20%.

[editovat]

Poslední mírové roky

V červenci 1937 ČLS zařadila do flotily své největší letadlo Douglas DC-3 pro 21 cestujících a 4-5 člennou posádku. Stroj létal zejména na trase Amsterdam - Praha - Vídeň a pro svou pohodlnou kabinu byl označován jako "létající Pullman". V letech 1937-38 zakoupila ČLS další 3 DC-3 a 2 DC-2 a její letadlový park byl jedním z nejmodernějších v Evropě. V roce 1937 dosáhl šéfpilot ČLS František Novotný milion nalétaných kilometrů. V srpnu 1937 po dlouhých jednáních ČLS zahájila lety do Budapešti vlastními letadly.

[editovat]

Konec létání

Po přijetí mnichovské dohody ČLS létala jen na linkách Praha - Rotterdam a Berlín - Praha - Vídeň. V lednu 1939 znovu otevřela trať Praha - Curych. 14. března 1939, tedy den před okupací tzv. druhé republiky, ČLS obdržela čtvrtý DC-3. Po vytvoření protektorátu Čechy a Morava létaly stroje ČLS již jen krátce, 26. dubna 1939 vstoupilo v protektorátu v platnost tzv. říšské letecké právo, podle něhož mohla leteckou dopravu provozovat jen Deutsche Lufthansa.

Na začátku okupace se ještě krátce uvažovalo o sloučení ČLS a ČSA pod názvem ČMLS - Českomoravská letecká společnost, sloučená aerolinie by ve spolupráci s Lufthansou zajišťovala leteckou dopravu z Prahy do německých měst. Němci však nakonec provoz letecké dopravy českým společnostem nepovolili. 8. srpna 1939 obdržela ČLS stejně jako ČSA definitivní zákaz provozování letecké dopravy. Řada pilotů a mechaniků ČLS odešla ilegálně do zahraničí, kde se zapojila do vznikajícího odboje. Až do roku 1944 fungovala cestovní kancelář ČLS ve Vodičkově ul. 38, která prodávala letenky a přijímala zavazadla a zásilky k letecké dopravě. ČLS byla generálním zástupcem Deutsche Lufthansa pro protektorát Čechy a Morava. V zimě 1944-45 došlo k likvidaci i zbytku Československé letecké společnosti.

[editovat]